Národní park Šumava byl vyhlášen 20. března 1991 na jihozápadě Čech, při hranici s Německem a Rakouskem. S rozlohou 680,64 km² je největším národním parkem v České republice. Na německé straně hranice na něj navazuje Nationalpark Bayerischer Wald, s nímž sdílí společnou správu přeshraniční biosférické rezervace UNESCO vyhlášené v roce 1990.
Šumava tvoří přirozenou hydrogeografickou rozvodnici tří povodí: Labe, Dunaje a Rýna. Pramenné oblasti řek Vltavy, Otavy, Úhlavy a Úslavy se nacházejí na šumavských svazích. Tato výjimečná vodohospodářská funkce je jedním z důvodů přísné ochrany zdejšího území.
Terén a geologie
Šumava je součástí Českého masivu. Hornatinu tvoří staré krystalické horniny — granodiorit, migmatit a rula vzniklé v předkambrické éře. Pleistocénní zaledněn zde zanechalo výraznou stopu v podobě dvou ledovcových karů s jezery. Maximální nadmořská výška dosahuje 1 378 m n. m. na vrcholu Plechý.
Reliéf je ve srovnání s Krkonošemi méně dramatický — hřebeny jsou zaoblené, svahy mírné. Typickým prvkem krajiny jsou rozsáhlé horské pláně (Modravské pláně, Roklanské pláně) pokryté rašeliništi, která zde dosahují mimořádné rozlohy a mocnosti.
Ledovcová jezera
Na šumavských svazích se nachází pět ledovcových jezer, která jsou unikátní v rámci střední Evropy. Dvě z nich leží uvnitř národního parku:
- Černé jezero — největší přírodní jezero v Česku (18,4 ha), hloubka 39,8 m, nadmořská výška 1 008 m. Leží v hlubokém karu pod strmými srázy Jezerní hory. Jezero je přísně chráněno a vstup ke břehům je omezený.
- Čertovo jezero — druhé největší (10,7 ha), hloubka 36,7 m, výška 1 030 m. Je součástí populárního turistického okruhu kolem Pancíře.
Obě jezera mají přirozeně kyselou vodu s pH kolem 5 a velmi nízkou biologickou produktivitou. Kyselé deště v 70.–80. letech způsobily dočasné vymizení ryb z Černého jezera; postupná renaturalizace vody vedla k jejich návratu.
Rašeliniště — srdce Šumavy
Rašeliniště pokrývají přibližně 10 % plochy parku a patří k nejrozsáhlejším v střední Evropě. Nejdůležitější jsou Modravské slatě, Roklanské slatě a Jezerní slať. Na mocnosti 3–7 m zde byla nahromaděna organická hmota po dobu 8 000–10 000 let. Tato mokřadní ekosystéma jsou nenahraditelnými zásobárnami uhlíku a zároveň přirozenými regulátory vodního režimu celé oblasti.
Typickými druhy jsou klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos), šicha černá (Empetrum nigrum), росянка kulatоlistá (Drosera rotundifolia) a různé druhy rašeliníků (Sphagnum spp.). Chůze po rašeliništích mimo povalové chodníčky je zakázána.
Flóra pralesních porostů
Pralesní porosty v jádrových zónách parku představují jedny z posledních přirozených smrčin v Evropě. Správa parku uplatňuje od roku 1995 politiku bezzásahového managementu v jádrových zónách, která umožňuje přirozený rozpad a obnovu lesa bez lidských zásahů — včetně přemnožení kůrovce.
Tento přístup byl předmětem odborných i politických diskusí. Výzkumy z posledních deseti let ukazují, že přirozená obnova smrčin na místě kůrovcem poškozených porostů probíhá rychleji, než se předpokládalo, a nové porosty jsou druhově rozmanitější.
Fauna
Šumava hostí jedno z nejbohatších živočišných společenstev v Česku. Trvale se zde vyskytuje rys ostrovid (Lynx lynx), vydra říční (Lutra lutra) a bobr evropský (Castor fiber). Vlk obecný se v posledních deseti letech vrátil jako trvalý obyvatel z německo-šumavské populace.
Z ptáků jsou vzácní čáp černý (Ciconia nigra), tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a jeřáb popelavý (Grus grus). Výskyt tetřeva hlušce je indikátorem stavu pralesních biotopů; správa parku sleduje jeho populaci od roku 1993.
Vodní fauna
- Pstruh obecný (Salmo trutta fario) — v horních tocích
- Vranka obecná (Cottus gobio) — indikátor kvality vody
- Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) — v čistých tocích
- Mihule potoční (Lampetra planeri) — v hlubších partiích toků
Turistické trasy a podmínky vstupu
Park nabízí přes 600 km turistických tras, z nichž část je vedena dřevěnými chodníčky přes rašeliniště. Turistické okruhy kolem Černého a Čertova jezera jsou jedny z nejnavštěvovanějších v Česku s roční návštěvností přesahující 500 000 osob.
Cyklotrasa Šumavská magistrála spojuje Železnou Rudu s Novou Pecí (délka 89 km) a prochází celou délkou parku. Je vedena výhradně po zpevněných cyklostezkách a platí pro ni specifická pravidla; jízdní kola jsou mimo cyklotrasy zakázána.
Doporučené trasy
- Okruh Černé a Čertovo jezero — 8 km, nenáročný terén
- Modravské slatě — povalový chodník — 3 km, ploché rašeliniště
- Výstup na Plechý — 5 km z Nové Pece, výhled do Rakouska
- Vydra — průlomové údolí — 7 km po řece Vydře z Antýglu do Čeňkovy Pily
Praktické informace
- Správa parku: 1. máje 260, 385 01 Vimperk
- Telefon: +420 388 450 760
- E-mail: sekretariat@npsumava.cz
- Web: npsumava.cz
- Vhodné období: turistika červen–říjen, zimní túry s lyžemi: prosinec–únor
