Skalní krajina severovýchodních Čech

Národní parky

Krkonošský národní park

Krkonošský národní park (KRNAP) byl vyhlášen 17. května 1963, čímž se stal vůbec prvním národním parkem v Československu. Rozkládá se na 363 km² v severovýchodních Čechách podél státní hranice s Polskem, kde přímo navazuje na polský Karkonoski Park Narodowy. Oba parky jsou od roku 1992 zařazeny na seznam biosférických rezervací UNESCO.

Nejvyšším bodem je Sněžka (1 603 m n. m.), nejvyšší hora České republiky. Na jejím vrcholu se nachází česká i polská meteorologická stanice a turistický záchranný bod. Přeshraniční spolupráce obou parků zahrnuje koordinaci monitoringu wildlife, společné plánování turistických tras a výzkumné projekty zaměřené na klima a acidifikaci horských ekosystémů.

Geologická stavba a klima

Krkonoše jsou součástí Českého masivu. Tvoří je převážně staré krystalické horniny — granity a metamorfity vzniklé před více než 300 miliony let při variském vrásnění. Charakteristický zaoblený tvar hřebenů (tzv. zarovnaný povrch) vznikl dlouhodobou denudací a následně byl modelován pleistocénním zaledněním. Ledovcové kary a morénové valy jsou patrné zejména v okolí Labského dolu a Obřího dolu.

Klima je drsné a proměnlivé. Na vrcholech padá průměrně 1 400 mm srážek ročně, průměrná roční teplota se pohybuje kolem 0,2 °C. Sněhová pokrývka na hřebenech přetrvává průměrně 160–180 dní v roce. Silné vítrné jevy s nárazy přesahujícími 100 km/h nejsou výjimečné po celý rok.

Flóra — subarktická a alpínská vegetace

Vegetace Krkonoš je výjimečná přítomností druhů, které jsou jinak v Česku buď vzácné, nebo zcela chybí. Na hřebenech nad hranicí lesa (přibližně 1 300 m n. m.) se rozkládají alpínská bezlesí s porosty sítiny trojklané (Juncus trifidus) a mochny norské (Potentilla norvegica).

Vrchovištní rašeliniště jsou jedním z nejcennějších biotopů parku. Obsahují více než 200 druhů mechů a jsou důležitými zásobárnami uhlíku. Rašeliniště v Krkonoších jsou pozůstatkem chladnějšího klimatu po konci poslední doby ledové. Typickými druhy jsou klikva maloplodá (Vaccinium microcarpum) a suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum).

Vybrané vzácné druhy rostlin

Fauna

Z velkých savců se v parku trvale vyskytují jelen lesní, srnec obecný, rys ostrovid a vydra říční. Medvěd hnědý byl zaznamenán při vzácných přechodech z polské strany. Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) patří k vlajkovým druhům parku; jeho populace se po poklesu v 90. letech stabilizovala díky managementu rašelinišť a přirozené obnově smrkových porostů poškozených kůrovcem.

Vodní toky parku jsou domovem pstruha obecného a vranky obecné, jejichž přítomnost svědčí o vysoké čistotě vody. Kyselé deště z druhé poloviny 20. století způsobily výrazné poškození lesních ekosystémů; většina smrkových monokultur na hřebenech odumřela. Přirozená obnova smíšeným lesem s bukem, jeřábem a klekem je postupná, ale v poslední dekádě znatelná.

Turistické trasy a lyžování

Park spravuje přes 600 km turistických tras, z nichž část je vedena po hřebenech s výhledy do obou zemí. Nejfrekventovanější úsek je Česká cesta (hřebenová magistrála) spojující Špindlerův Mlýn s Pec pod Sněžkou. Délka hřebenové trasy je přibližně 28 km; v letní sezoně ji ročně projde přes 200 000 turistů.

Sjezdové lyžování je soustředěno do okrajových zón parku — Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou a Harrachov jsou největšími středisky. Lyžaři pohybující se mimo vyznačené sjezdovky zasahují do klidových zón parku, kde je tato aktivita omezena.

Trasy pro různé typy turistů

Pravidla vstupu a klidové zóny

KRNAP je rozdělen do čtyř zón s různou mírou ochrany. Jádrová zóna je přísně chráněna a vstup mimo cesty je zakázán. Vstup do parku je zdarma; parkovné v přilehlých obcích se v zimní sezoně zvyšuje. Psi musí být na vodítku po celou dobu pobytu v parku. Táboření v přírodě (bivakování) je mimo vyhrazená místa zakázáno.

Podrobná mapa zón a platná omezení jsou k dispozici na webu správy parku krnap.cz.

Praktické informace